Reflexe funkcí

Představte si, že potřebujete vypsat názvy parametrů funkce. Máte psát logiku, která se řídí tím jak vypadá rozhraní funkce. Funkce jsou objekty, takže byste očekávali, že bude někde i metoda vracející seznam názvů parametrů. Bohužel, není tomu tak. Jako řešení lze použít Function.prototype.toString() na konverzi funkce na řetězec, který pak lze analyzovat, aby se zjistily názvy parametrů.

Příklad:

function argumentNames(fun) {
	const names = fun.toString().match(/^[\s\(]*function[^(]*\(([^)]*)\)/)[1]
	.replace(/\/\/.*?[\r\n]|\/\*(?:.|[\r\n])*?\*\//g, '')
	.replace(/\s+/g, '').split(',');
	return names.length == 1 && !names[0] ? [] : names;
}

function foo(bar, baz) {}
console.log(argumentNames(foo));  // Výstup: [ 'bar', 'baz' ]

Změna kontextu funkce

Funkci můžete změnit this ve volání funkce pomocí konstrukce .call(), .apply() a .bind(). Zde je ukázka místo slibů. Pomocí call voláme funkci a nastavit hodnotu "this" na konkrétní objekt, který si zvolíte.

const obj = {
name: 'Můj objekt'
};

function getName() {
return this.name;
}

console.log(getName.call(obj));  // Výstup: 'Můj objekt'

Tedy když jste nad objektem zavolali x pomocí metod .call(x), .apply(x), pak this se rovnalo x.

Function.apply volá funkci s daným kontextem (this) a argumenty v poli. Existuje v JS už velmi dlouho a je široce používaná. Reflect.apply je relativně novější a byla přidána ve standardu ECMAScript 2015 (ES6) jako součást nového Reflect objektu, který se snaží poskytnout lepší API pro reflexivní operace.